velké skromnost.
24.04.2024
Publikovaná momentka pocházející z animace, vytvořené pomocí dat shromážděných kamerou JunoCam na palubě sondy Juno, je uměleckým konceptem, který ukazuje letecký pohled na Loki Patera, lávové jezero na Jupiterově měsíci Io. 200 kilometrů široké jezero je plné magmatu, lemované žhavou lávou a poseté ostrovy. Loki Patera poskytuje velkolepý odraz, když jej snímala JunoCam během průletů kolem měsíce v prosinci 2023 a únoru 2024, což naznačuje, že i další části povrchu Io jsou hladké jako sklo. Velký ostrov uvnitř lávového jezera Loki Patera nemá jméno.
22.04.2024
Kosmická loď Starliner společnosti Boeing s dvoučlennou posádkou NASA na ISS se brzy přesune z Kennedyho vesmírného střediska NASA na mys Canaveral ke svému plánovanému startu 6. května 2024. NASA se připravuje na pilotní letový test kosmické lodi Starliner, která dopraví astronauty Butche Wilmora a Suni Williamsovou na Mezinárodní vesmírnou stanici na týdenní misi.
20.04.2024
Nedávný výzkum vzorků asteroidu Ryugu ukazuje, že kometární organická hmota byla transportována do blízkosti Země, což nabízí pohled na to, jak mohly být stavební kameny života dopraveny z vesmíru na naši planetu. Blízkozemní asteroid Ryugu zaznamenal široký zájem po úspěšném odběru a návratu vzorků japonské mise Hayabusa 2 na Zemi. Získané vzorky jsou bohatým zdrojem informací o Sluneční soustavě a osvětlují potenciální přínos asteroidů při transportu organických molekul na Zemi.
18.04.2024
Život na Zemi je skutečně možný. To bylo prokázáno ve studii provedené Institutem částicové fyziky a astrofyziky na ETH Zürich (Eidgenössische Technische Hochschule Zürich). Samozřejmě že záměrem výzkumníků nebylo odpovědět na otázku samotnou. Místo toho použili Zemi jako příklad, aby dokázali, že plánovaná vesmírná mise LIFE (Large Interferometer for Exoplanets) může být úspěšná – a že plánovaný postup měření skutečně funguje.
16.04.2024
Nový výzkum Northwestern University využívající simulace 1000 hvězd v okolí supermasivní černé díry Sagittarius A* v Mléčné dráze odhaluje, že vysokorychlostní srážky hvězd vedou ke vzniku mladistvě vypadajících stálic. Tyto hvězdy se buď „svléknou“ a mají nízkou hmotnost, nebo se spojí do hmotných entit, které navzdory svému dávnému původu představují omlazený vzhled.
24.04.2024
Program pozorování proměnných hvězd na hvězdárně ve Valašském Meziříčí se v posledních letech věnuje mimo jiné i eruptivním hvězdám. Dlouhodobé monitorování vybraných objektů přináší nové zajímavé poznatky. Konkrétně u zákrytové dvojhvězdy s pozorovanou chromosférickou aktivitou GJ 3236 Cas jsou určité náznaky dlouhodobých změn aktivity, která by mohla být podobná tomu, co pozorujeme u Slunce jako jedenáctiletý cyklus. Je možné také porovnávat aktivitu GJ 3236 Cas se Sluncem.
04.04.2024
Na počátku roku 2024 vstoupila síť CEMeNt (Central European Meteor Network) do šestnáctého roku své existence. Od září roku 2023 došlo ke konsolidaci sítě, která je určená k záznamům meteorů, které umožňují výpočty vícestaničních drah meteorů jak v atmosféře Země, tak také heliocentrických drah meteoroidů ve Sluneční soustavě. Od roku 2009 bylo v síti CEMeNt zaznamenáno více než 400 000 jednostaničních meteorů, z nichž bylo vypočítáno necelých 70 000 vícestaničních drah meteorů. Data ze sítě CEMeNt jsou nedílnou součástí databáze EDMOND (European viDeoMeteOr Network Database), která sdružuje video data z pozorování meteorů pocházející z 15 nezávislých národních sítí a 2 nadnárodních databází, které používají rozdílné metody a systémy pro detekci meteorů a rovněž pro výpočet jejich drah.
21.03.2024
Bolid 20240320_030519 byl zaznamenán kamerami sítě CEMeNt dne 20. 3. 2024 ve 3h5m19,3 ± 0,1s UT. V rámci sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) byl bolid zaznamenán přímo na osmi širokoúhlých kamerách. Záznam letu bolidu je k dispozici ze stanic Valašské Meziříčí SW a SE (CZ, Hvězdárna Valašské Meziříčí), Ždánice E (CZ, Hvězdárna Ždánice), Štípa S (CZ, Richard Káčerek), Maruška SW a SE (CZ, Jakub Koukal), Jablonec N (SK, Jakub Kapuš) a Partizánske NW (SK, Hvezdáreň Partizánske).
01.03.2024
Zhruba po půlroční odmlce jsme se vrátili k fotometrii chromosféricky aktivní zákrytové dvojhvězdě NSVS 07453183 Lyn. Již první pozorovací noc odhalila změnu tvaru světelné křivky ve fázi po sekundárním minimu (cca fáze 0,6-0,9) oproti stavu v květnu 2023. Je tam patrný pokles zhruba o 0,11 magnitudy. Jedním z možných vysvětlení je vznik nebo vývoj poměrně rozsáhlé hvězdné skvrny během šesti měsíců. Za určitých podmínek můžeme velikost skvrny spočítat.
09.02.2024
První pozorování zákrytu v roce 2024 se nám podařilo až 30. ledna. A to rovnou dvou úkazů v odstupu jedné hodiny. První s pozitivním výsledkem (k zákrytu hvězdy u nás došlo), druhé pozorování s výsledkem negativním (svit hvězdy v předpovězený okamžik nepoklesl).
14.04.2024
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
18.03.2024
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy.
Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
05.01.2024
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
15.12.2023
V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii.
30.11.2023
V uplynulých dnech se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v těchto kategoriích: 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
14.09.2021
Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT získal dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Pozorování vědcům umožnila určit tvar a zpřesnit hmotnost tohoto podivného asteroidu, který svým vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.
11.08.2021
Tým astronomů použil dalekohled ESO/VLT v Chile, aby osvětlil povahu planet připomínajících dobře známá tělesa Sluneční soustavy ale obíhajících v planetárním systému kolem nedaleké hvězdy L 98-59. Pozorování přineslo hned několik objevů. Vědcům se podařilo určit, že jedna z planet má poloviční hmotnost než Venuše a je tak nejlehčím tělesem, jaké bylo dosud zaznamenáno metodou měření radiálních rychlostí. Další z planet tohoto systému je pravděpodobně pokryta oceánem. Nalezli také známky možné celkově již páté planety v této soustavě, která by mohla ležet v obyvatelné zóně hvězdy L 98-59.
25.07.2021
Díky radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě identifikovat přítomnost zárodečného disku hmoty kolem planety ležící mimo Sluneční soustavu. Pozorování přináší zcela nové informace o procesech, jakými se v mladých hvězdných systémech formují planety a jejich měsíce.
20.07.2021
Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s daty pořízenými radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, by vědci rádi odpověděli na otázku, co nutí oblaky plynu tvořit nové hvězdy.
18.06.2021
Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná oranžová hvězda Betelgeuse ze známého souhvězdí Orion, byli vědci v rozpacích. Astronomové nyní zveřejnili nové snímky této hvězdy pořízené dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal, které dokumentují, jak se její jasnost měnila. Provedený výzkum odhalil, že hvězda byla částečně zakryta oblakem prachu. Podařilo se tak vyřešit záhadu ‚Velkého pohasnutí Betelgeuse‘.
